Kde se vzal?

Už samotný původ vltavínu byl dlouho nejasný, opředený spoustou legend a neméně odvážných vědeckých teorií. Tento kámen má svými vlastnostmi a strukturou velmi blízko obsidiánu, ale jeho původ je odlišný. 

Na počátku minulého století ho rakouský geolog Franz Eduard Suess zařadil mezi takzvané tektity. To jsou horniny vzniklé dopadem kosmického tělesa na zemský povrch. Už teorie o vesmírném původu je sama o sobě zajímavá – realita je ale zřejmě ještě pozoruhodnější. A taky komplikovanější. 

Podle nejnovějších hypotéz se zdá, že za vznikem vltavínů skutečně stojí meteorit, který před 15 miliony let dopadl do Bavorska a vytvořil 24kilometrový „Rieský kráter“. Kde se ale vzaly zelené drahokamy na našem území? 

Zdá se, že se při dopadu tělesa roztavily některé pozemské horniny. Náraz je poté vymrštil vysoko do atmosféry, načež v podobě „deště“ dopadaly až o 400 a víc km dál. Přímo do Čech. To by vysvětlovalo častý kapkovitý tvar i některé další vlastnosti vltavínu. Zejména drobné vzduchové bublinky, ve kterých je nízký tlak odpovídající vzniku ve vyšších polohách atmosféry.

Prvotního materiálu bylo snad okolo 5 milionů tun. Většina se odpařila po nárazu, o značnou část se pak postaral čas. Odborníci proto odhadují, že naleziště celkově ukrývají vltavíny o hmotnosti jen okolo 1 % původní hmoty. 

Střípky z historie

Vltavín se zřejmě používal už v době kamenné. Díky vlastnostem podobným sopečným sklům z něj mohli naši předkové vyrábět nože, hroty šípů a oštěpů a zajisté i ozdoby. V pozdějších dobách však zájem o tento kámen ustal. Znovu se o něm začíná mluvit teprve na konci 18. století. 

Za moderní datum objevu vltavínu (původně nazvaného moldavit podle německého jména řeky Vltavy) se proto považuje rok 1787. Od té doby stojí tento drahokam v centru pozornosti odborníků i milovníků krásných šperků. 

Proč je vltavín tak cenný?

Vltavíny jsou naprosto unikátní. Nejen proto, že se naleziště nacházejí výhradně na našem území. Důvodem je i fakt, že každý jednotlivý kámen je zcela originální. Podobně jako u sněhových vloček, žádné dva vltavíny nejsou totožné. Právě proto jsou tak cenným šperkařským materiálem. Vždyť kdo by nechtěl nosit klenot, který nemůže mít nikdo jiný na světě?

Chemicky vzato se jedná o křemenná skla s téměř nulovým podílem vody. Kameny mají vždy svůj specifický barevný odstín zelené, jedinečnou strukturu (například již zmíněné vzduchové bublinky v různém počtu a velikosti) a taky tvar – který bývá aerodynamický.

Ve šperkařství se vltavíny používají k výrobě kamínků do prstenů, náušnic nebo třeba náhrdelníků. Klenoty s moldavity jsou mimořádně elegantní, okouzlující a vkusné. Mohou být broušené a vyřezávané jako jiné cenné kameny. Velmi dobře se s nimi pracuje, protože jejich tvrdost na Mohsově stupnici je okolo 5-6. Často se však využívají v jejich přirozené podobě, aby zůstalo zachováno co nejvíc z originality vltavínu. Krásu každého kamene nejlépe oceníte pohledem skrze něj proti světlu, které odhalí vnitřní strukturu. 

V dnešní době se však s rostoucí cenou vltavínů objevují i padělky. Pokud jsou „kvalitní“, pouhým okem je nerozeznáte a jedinou možností je svěřit šperk k prozkoumání odborníkovi.